OBČASNÍK

Trochu sentimentální, abstraktní téma. Nevím, zda se v něm vyznám. Z křesťanských kruhů jsem slyšel, že je to jedno z nejdůležitějších témat... Ale abych s k tomuto názoru naklonil, zdá se, že musím projít životní změnou. Nejprve kamarády, pak partnera, a hle je tu Ježíš. Najednou protivenství a práce. ... dnešní doba je tak nějak rychlá, klade na život nároky. Chce po nás silné tempo.

Náš život můžeme připodobnit lodi, která se potácí uprostřed bouřlivého oceánu, a hledá přístav ... náhle ho najde. Trochu jsem to zažil. Bouřlivé vlny. A když jsem jako kapitán svého života hledal přístav, nacházel jsem pomoc ve víře od Ježíše.

Jedno z hlavních setkání s ním jsem zažil v roce 1992, díky své milé jsem navštívil skupinu věřících křesťanů. Když pak v pokoji "zašel" s modlitbou k Ježíši Kristu, zažil první pokoj - závan větru z přístavu. Přijal jsem to jako "lásku" od něj. Když jsem modlitbu později opakoval, opakovaly se i ty zážitky, tím začal můj náboženský život.

Když prožijeme, že nás má někdo rád, zanechá to v nás silný dojem. A přáli bychom si možná, aby navěky. Přemýšlíme o tom, vyprávíme, děláme pokusy. Když opustíme, zjistíme chybu a vracíme se. Když zapomínáme, je to to samé. Když selháváme, přejeme si být silní tak, abychom mu prokázali věrnost.

Jak k lásce, hovořím o lásce z víry. Věříme, že nás má někdo rád. No a je v dnešní době možné jednoduše věřit? Nejsme materialisté? Nehledíme na viditelné? Jak na to? No takový pěkný návod je například "Nový zákon" - Bible. Víra křesťanská říká: Ježíš (Kristus) přišel a dal sám sebe za nás. Muž si muž zamiluje ženu, a zaplatí za ni drahé věno, no a je jeho. Při podrobném zkoumání této zprávy vidíme Ježíše, který za lidi platí životem. Jsme jeho... To co nás napadne: "Jak to víš?" No asi těmi zážitky těch drobný přístavů.

S pozdravem autor

Zadejte heslo k upravě vepiš výsledek ... jedna x tri + tri = a klikni