VÍTEJTE NA STRÁNKÁCH ...

Nacházíte se na stránkách, pojednávající o problematice bezdomovectví. První setkání s lidmi bezdomova v nás může budit nepříjemné emoce. Může za to zejména špína či celkový hygienickém stav, hrubá komunikace, jistý způsob asertivity (oslovení). Jistou nelibost v nás také může vzbudit požadavek o půjčení peněz. Žádost je pocitově silně nepříjemná a člověk si může vybrat, zda půjčí a bude na pochybách, zda udělal dobře. Nebo nepůjčí a může si připadat jako sobec. V tuto chvíli nemá zřejmě na výběr. Zpětné hodnocení setkání s lidmi bez domova bude mít efekt zejména tehdy, když budeme znát příběh dotyčného. Snad nám pomůže k těmto lidem získat pozitivní náhled. A snad i informace na těchto webových stránkách pomohou získat reálný pohledu na problematiku bezdomovectví.

KDO JSOU LIDÉ BEZ DOMOVA?

Termín "na okraji společnosti" napovídá o tom, že mají porušené důležité sociální vztahy. Mezi některé z nich řadíme ekonomickou (práce, přístup k penězům), přistup a spolupráci s úřady (ztráta dokladů, nemožnost řešit povinnosti ze zákona vzhledem k psychickým souvislostem spojených), vztahy (vztahy k blízkým, práci - vztahy v kolektivu), vzdělání (i když vzdělání je vklad, který získáváme většinou v první části života). Je zřejmé, že problémem ztráty těchto sociálních vztahů nejsou ohrožení jen lidé bezdomova. Patří sem i například osamocení senioři a další. Zde se ale budu zabývat pokud možno jen uvedenou skupinou lidí bezdomova. Dalším znakem lidí je, že návrat k normálnímu životu je ztížený. Důvody, které člověka do bezdomovectví vedly, je třeba řešit. Bez toho návrat téměř není možný. A když je, tak jen dočasný, nikoli trvalý. Normálním způsobem života rozumějme průměrnou kulturní úroveň člena naší společnosti. ( Samozřejmě: A/ kulturní úroveň života jednotlivých členů ve společnosti je odlišná, tak jak stanovit průměr. B/ kulturní úroveň života společnosti se v historii mění, tedy mění se i průměr. C/ normální život může vnímat každý člen naší společnosti rozličně. Jak definovat normální životně kulturní úroveň (a jakou míru odchylky). Podle současných statistik je míra rozvodovosti vysoká, ekonomická zadluženost velká, sociální jistota seniorů nízká, porodnost nízká. Podle hodnot naší spolčenosti raději ne.)

To, kolik lidí bez domova nakonec bude, závisí na každém z nás. Důvody množství lidí bez domova jsou velmi široké: ovlivňují je faktory od kvality řízení státu a tvorby zákonů, prezentovaní názorů médií, podpory společnosti pro vznik služeb pro tyto lidi i proti vzniku, krizí ekonomických, migračních a jiných, až k samotným kompetencím člověka a jeho vůli problémy řešit.

Lidé bez domova se tedy těžko orientují na některé z těchto rovin: při jednání s úřady, v oblasti financí a sociálních vztahů. Mají problém zachovat si zaměstnání více než druzí, jsou ohrožení zdravotně i na životě.

NA ZÁKLADĚ KTERÝCH FAKTORŮ SE Z OBYČEJNÝCH LIDÍ STÁVAJÍ LIDÉ BEZ DOMOVA?

Není divu, že problémy se dostaví. Nastanou rozvody, dluhy, vystěhování (v důsledku neplacení nájemného), případně rezignace a špatného chování nájemníka. Také vystěhování v důsledku nástupu trestu, exekuce. Je někdy neznámo, že se u jedince tyto problémy kumulují. V důsledku izolace a životních podmínek přibývají problémy: závislost, ztráta dokladů, zvyk na špatný životní styl, problémy s hygienou, zdravotní problémy, noví "přátelé", vzniklá špatná pověst, špatné hospodaření s penězi a následně nedostatek financí. Proto se nedá tato skupina jako celek lidí jednoduše specifikovat. Je možné spíše pozorovat osoby, analyzovat osudy jednotlivých lidí.

Opětovně je třeba říci, že soud není na místě... Tyto situace se stávají, podobají se vejce vejci již od začátku naší historie. Jak jsem zmínil, za příčinou vzniku bezdomovectví může být i nahodilá událost. Člověk může přijít o bydlení v důsledku ztráty zaměstnání. Dostane se na Úřad práce, kde mu s platbou v nouzi pomohou. Následně jednou zapomene dojít na schůzku a může přijít o podporu. Přísnost úřadů byla v minulosti velká, dnes je možnost se omluvit, pracovnice jsou v současné době fundované a dovedou pomoci. Vždyť můžeme být nemocní, je nad 50 let, a třeba v 60 již zapomínáme. Možná jsme si včera vzali lék na spaní, nebo máme aplikovanou injekci s vedlejšími účinky, nebo nám starosti přerostly přes hlavu (... čtenář se jistě usměje, naivita se mu rozptýlí, až tyto případy uvidí ve skutečnosti, nebyly nedávno výjimečné).
Může se také stát, že vám prodají bydlení. Samozřejmě vaším hloupým přičiněním. Nebo se vedení "nejmenovaného" subjektu s byty rozhodne, že sousedské vztahy jsou špatné a nájemci neprodlouží smlouvu. Bez ohledu na následky. Kdo má moc, je zároveň i soudce... A nové koště dobře mete.

Když lidé ztratí bydlení, pokračují v rezignaci nebo začíná boj. Pokud solidarita mezi lidmi funguje, někteří z těch, kteří přijdou o vlastní střechu, využijí bydlení u známých. Jinak ubytoven, nocleháren, azylových domů (pokud je volná kapacita), nebo zůstávají venku, na nádražích, noc přečkají v restauraci při hrnku čaje (dokud jsou peníze a vzhledem se podobají vzhledu hostů). Otrlejší využívají tunely, mosty odlehlých částí (do - 10 stupňů se tak dá v oblečení ve spacáku přečkat, nad to je to již riskantní, zde ovšem přicházejí problémy s hygienou..) Zde žijí samy, ale i velmi často v komunitě.

JAK TITO LIDÉ ŽIJÍ?

Těch vlastností se najde celá řada. Dobrovolné příběhy, pokud je získávám, umisťuji do sekce "Příběhy". Zajímavé jsou pozitivní zprávy, videa z denních tisků. Videa a zprávy nestahuji, nesnažím se je archivovat (zatím). V současné době můžete jen kliknout na následující odkazy. GOOGLE_1, GOOGLE2, IDNES, IHNED, NOVINKY, AKTUALNĚ.

JAK VNÍMÁME LIDI BEZ PŘÍSTŘEŠÍ?

JAK JE MOŽNO POMOCI LIDEM BEZ DOMOVA?

Přímá pomoc jediné osoby člověku není jednoduchá. Takovému hrozí riziko vychladnutí (ze zklamání). Také se těžko hledá, kde přesně pomoci. Je mnoho potřebných, a nejenom dobrých, ale i zlých. Narazit na člověka, který je schopen přijímat požitky, ale nečiní kroky ke zlepšení situace, je bez vyššího motivu pro tuto práci těžko unesitelné. Jak těžko se také pomáhá těm, kteří již ničemu nevěří. Nemluvím o rozličných typech lidí, a rozličných situacích.

Je nad mé síly věřit, že se společenské myšlení (ne národní, o národním myšlení se hovořilo v době první světové války) změní tak, aby jsme dokázali všichni pomáhat lidem bez domova. Vždyť ze zkušenosti vím, že nevidím za hranice prahu mého bytu. Jak málo se například starám o problémy sousedů. Jak velice mne dokážou zaměstnat starosti. Pokud ale vidím, že existuje způsob, jak pomoci lidem bez domova, pak je to právě nezávislá (nedomluvená) pomoc společnosti. To je více lidí jednomu člověku nezávisle na sobě. Tuto informaci je třeba vzít s nadhledem. Jistě jde o pomoc lidem bez domova tak, jako jde o život každého z nás. Vždyť my jsme tu pro ně a oni pro nás. Ale: "Jakou hodnout má člověk, který získá celý svět (zachrání), ale sám sebe ztratí?"

Pokud nakonec chcete pomoci, můžete také navštívit některé zařízení v blízkosti vašeho bydliště. Zde můžete věnovat oblečení, finanční dary. Finanční dary nejsou ovšem primární potřeba zařízení. Právnické subjekty, poskytující služby těmto lidem jsou totiž dotované rozpočty. V dobách, kdy dotace nebyly, muselo každé zařízení vyjít z peněz, které ubytovaní dali na službu a dary z venku. O to více se šetřilo. Oblečení je vhodné mít čisté, a vyžehlené. S potravinami můžete mít problém. Zařízení zřejmě nebude chtít potraviny od neznámé osoby. U každé potraviny je třeba prokázat nezávadnost, a to běžný spotřebitel nebude schopen.

MYLNÉ IDEY:

LIDÉ BEZ DOMOVA ZA SVOU SITUACI VŮBEC NEMOHOU
Každý z nás je vždy první, kdo svou situaci může ovlivnit. I když není jediný. Jako většina z nás, máme zodpovědnost ve svém životě rozhodovat situace a soudit je. Kvalitu svého života proto zodpovídáme sobě samým a částečně i okolí. Pokud bychom ukazovali jen na druhé, nepomohlo by nám to situaci změnit. To, že se někteří lidé bez domova vžijí do rolí obětí, kteří nepotřebují "jít dále" je zkrátka špatná věc.

LIDEM BEZ DOMOVA NENÍ MOŽNÉ POMOCI
Pravděpodobně je velmi složité, dostat muže ženu bez domova na stejnou kulturní a ekonomickou úroveň, kterou měli. Vhodné by snad bylo vidět standardní normu dobrého životní stylu - pravidelný ekonomický příjem, i když zatížený exekucí, dobrý zdravotní stav, pravidelné návštěvy lékařů, přistup do dobrého kolektivu lidí, vyrovnané úřední záležitosti - OP, uzavřené úřední záležitosti - přestupkové a jiné řízení. Taková pomoc s reflektováním problémů, na základě kterými se bezdomovci stali, by mohla být vítaná.

ČLOVĚKEM BEZ DOMOVA SE NEMOHU STÁT
Člověkem bez domova se může stát každý. Není to tak dávno, co se do vězení také mohl dostat každý. Stačilo nemít zaplacené dluhy (roky 2006 až 2012). Říkat si, jsem lepší než jíní, ba i jsem na tom lépe, může být riskantní. O domov můžeme jednoduše přijít na základě problémové životní situace. Stačí pohledět na statistiky rozvodovosti. Další je nástup výkonu trestu, exekuce a následné vystěhování v důsledku ztráty zaměstnání, dluhů). Jiní bydlení nestihnou získat. Jsou to mladí lidé odcházející od rodičů, z výchovných ústavů, náhradních rodin. Jsou ovšem také výjimky, které si život bez domova zvolili jako životní styl.

LIDÉ BEZ DOMOVA JSOU VE VĚTŠINĚ ZÁVISLÍ NA ALKOHOLU
V poslední době s rozvojem vzdělání v sociální oblasti a s prací mezi lidi bezdomova v ČR jsou různé analýzy a vyhodnocování. Jejich výsledky vypovídají o tom, že myšlenka "lidí bez domova jako osob závislých na alkoholu" je mýtus... Ano, je ve větší míře vidět, že lidé bez domova požívají alkohol. A divíte se? Jednak v případě, že nemáte kam jít, zůstanete časem bez přátel. Pokud nebudete mít zázemí, nebudete moci pracovat (k práci potřebujete pravidelnou hygienu, pravidelný odpočinek v zázemí). Je to k žalu, takže první, co zabije vaši bídu bude laicky alkohol s lidmi, kteří jsou ve stejné situaci. Budou vidět ... jasně, doma pít nemohou, takže je uvidíte venku. Ano, tento styl života může vést k závislosti. Ano, osobou bez přístřeší se můžete stát na základě závislosti. Ovšem nic z toho neznamená, že osoby bez přístřeší jsou například v 50% závislí.
Pozn. autora: Je však také třeba zmínit rozdíl mezi dnes a situací zhruba před 20 lety, kdy sociální dávky byly vyšší a lidé bez domova je hojně užívali i k pití. Současný systém stravenek alkohol ve větší míře neumožňuje. Přesto je v současné době myšlenka lidí bezdomova coby závislých na alkoholu považována za mýtus.

MÁ ČLOVĚK BEZ DOMOVA ŠANCI ZÍSKAT BYT?

Tím, že zde toto píši, dostávám se úzkou rovinu. Je mým přáním, aby lidé bez domova získali opětovně byt. Konec konců by se ulevilo nejedněm pracovníkům, a možná i některým občanům. Ale sami lidé, co byt získali a následně o něj znovu přišli, svědčí o tom, že úřady jednali správně, když jim byt posléze vzali. Z jejich svědectví vyplývá, že žití na bytě není jednoduché, zejména zápasili se starými přáteli, kteří využili možnosti a chodily na návštěvu, kde se občas schovali v opojení a občas udělali i nějaký problém. Jak můžete ale říci NE člověku, se kterým jste na ulici sdíleli stejné chvíle, a najednou vy máte byt, a on je bez domova? Odmítnutí přátel je často na hranici schopností.

Aby se člověk na bytě udržel, je proto mít nutně dobré některé předpoklady. Jedním velice kladným předpokladem je, že je dotyčný abstinent. Druhým je asertivita (vlídné odmítání nabídky přátel o návštěvy). Slovo abstinent lze "skloňovat" po stránce občanské (četnosti konzumace alkoholu), odborné (škála - stupně závislosti) i po stránce zákona (zákaz požívání alkoholu v práci, při řízení vozidel, ale i dalších). Jelikož hledisek je více, nebudu zde rozebírat obsah tohoto slova. Pro stručnost stačí, že je nejlépe, když člověk dokáže dojít na psychiatrii, využít poradenství, případně vůbec nepožívat alkohol. Čím výše člověk používá alkohol, tím více je pravděpodobnost, že se na bytě neudrží. Alkohol činí člověka otevřeným na vztahy... Jsou ovšem i výjimky. Pokud není abstinent, mohou existovat příklady, kdy je pobyt na bytě možný. Například pokud má opatrovníka, který mu spravuje finance. To znamená, dokáže zařídit, aby si dotyčný zaplatil byt, a získával finance v takové míře, kdy nebude schopen pravidelně pít.
Dobré měřítko, zda na byt mám, nebo ne, je například čestnost. Čestnost vůči sobě samým a vůči okolí. Nestačí jen věřit, že na byt mám. Někdy je dobré, nechat si to potvrdit od okolí.

To že byty zatím jsou k dispozici, je zásluha městských úřadů a nevím kterých dalších správ a samospráv. Je dobré, pokud jednou za čas dají příležitost organizacím, které pracují s lidmi, aby vytypovali člověka, který dostane byt... Tím mohu říci, že je možné, aby člověk bez domova byt získal.

CO NA TO HISTORIE?

Bible je téměř dobře uznávaný historický pramen. Její zkoumání může být i zajímavé. Povzbudit nás může i úhel pohledu, ačkoliv někdo nemusí mít téma víry rád, není na překážku. Spisy starého a nového zákona zachycují období zhruba 8.000 let. Je možno z nich čerpat důležité informace. Novozákonní část bible popisuje Palestinu v době začátku našeho letopočtu. Palestina a okolní blízký východ jsou ve většině pod nadvládou Římského impéria, nebo k tomu situace právě směřuje. Sociální rozvrstvení obyvatel je zde různorodé, nás zajímají především chudí, nevzdělaní, nemocní, a osoby v krizi. Sledujeme osudy těchto lidí a jejich setkání s přicházejícím Ježíšem. Tato setkání jsou slavná a samotný příchod Ježíše na naši zem nelze přehlédnout, přesto je naším cílem se zaměřit na lidi bez domova. Osoby bez domova v novém zákoně nenalézáme přímo, přesto se setkáváme s lidmi, o nichž lze předpokládat, že k bezdomovectví směřují, nebo již lidé bez domova jsou (pojmy: žebrák, nemocný ležící na lůžku, chromý, slepý, vdova a mrtvý syn, rodina a mrtvá dívka). To vše jsou lidé v krizi. Žebráctví není málo používaný pojem. Jsou zde podchyceny okamžiky, kdy by bezdomovectví opravdu přišlo, nebýt zázraků. Je dále se možné domnívat, že vzhledem k situačnímu psaní v bibli se příběhy mohly udávat po celé Palestině, že zkrátka popisované příběhy nebyly ničím ojedinělým. Pomoc blízkých mohla být jedinou berličkou jejich života. O kvalitě života těchto lidí můžeme říci, že byla na velmi nízké úrovni, pokud vůbec nějaké byla, že dotyčný neměl v očích společnosti hodnotu zvířat. Situace se obracela, pokud dotyčný nenalezl pomoc v Bohu - zde procházejícím Ježíš coby živým Slovem, který má možnost změnit osud člověka. Zázrak však začínal ve změně víry (to jest smýšlení) a projevoval se ve fyzické oblasti. U dotyčných osob můžeme ovšem vidět předpoklady, věřili v boha, očekávali boha, prosily boha, zde boha Izraelského národy (... jasně, vždyť jde o bibli)
V případě zázraků pak víme, že se děly v hojném množství, a zvláštní je to, že snad více u sociálně postižených lidí. Ať už to bylo v době, kdy žil Ježíš, nebo v době, kdy žili apoštolové. K získání Boží této milosti byla, jak zde bylo zmíněno, potřeba víra.

JAK JE MOŽNO POMOCI LIDEM BEZ DOMOVA?

Přímá pomoc jediné osoby člověku není jednoduchá. Vždy je lépe, když pomáhá více lidí. Možná se neubráníme zklamání v kontaktu s obdarovaným, a to pravděpodobně když zjistíme, jak dar lehkovážně využívá. Také se těžko hledá, kde přesně pomoci. Je mnoho potřebných, a nejenom dobrých, ale i zlých. Jak jsem řekl, je možné narazit na člověka, který je schopen přijímat požitky, je manipulativní, a pokud neumím komunikovat a být asertivní, je bez vyšší motivace tato práce - služba těžko unesitelná. Jak těžko se také pomáhá těm, kteří již ničemu nevěří. Nemluvím o rozličných typech lidí, a rozličných situacích.

Přál bych si vidět společnost společně pomáhat lidem bez domova, aby jsme dokázali všichni pomáhat lidem bez domova bez rozdílu. Na zemi je to snad utopie. Vždyť ze zkušenosti vím, že nevidím za hranice prahu mého bytu. Jak málo se například starám o problémy sousedů. Jak velice mne dokážou zaměstnat starosti. Pokud ale vidím, že existuje způsob, jak pomoci lidem bez domova, pak je to právě nezávislá (nedomluvená) pomoc společnosti. To je více lidí jednomu člověku nezávisle na sobě. Tuto informaci je třeba vzít s nadhledem. Jistě jde o pomoc lidem bez domova tak, jako jde o život každého z nás. Vždyť my jsme tu pro ně a oni pro nás. A: "Jakou hodnotu má člověk, který získá celý svět (zachrání), ale sám sebe ztratí?"

Pokud nakonec chcete pomoci, můžete také navštívit některé zařízení v blízkosti vašeho bydliště. Zde můžete věnovat oblečení, finanční dary. Finanční dary nejsou ovšem primární potřeba zařízení. Právnické subjekty, poskytující služby těmto lidem jsou totiž dotované rozpočty. V dobách, kdy dotace nebyly, muselo každé zařízení vyjít z peněz, které ubytovaní dali na službu a dary z venku. O to více se šetřilo. Oblečení je vhodné mít čisté, a vyžehlené. S potravinami můžete mít problém. Zařízení zřejmě nebude chtít potraviny od neznámé osoby. U každé potraviny je třeba prokázat nezávadnost, a to běžný spotřebitel nebude schopen.

POMOC STÁTU A ROLE ORGANIZACÍ

Na základě principu solidarity jsme v ČR stanovili nárok na hmotnou pomoc ze zákona. Dávky a pomoc upravuje více zákonů, za některé jmenuji Zákon o hmotné nouzi, Zákon o sociálních službách, Zákon o státní sociální podpoře . Jedná se o stravenky, finanční pomoc a pomoc s ubytováním. Další pomoc je pak distribuována prostřednictvím dalších subejktů (krajů, obcí, organizací, obchodních řetězců.. ) V poslední době je pomoc na hojné úrovni. Samozřejmě je zde otázka dosažitelnosti, tj. schopností jedince se v síti orientovat, být dostatečně komunikativní, asertivní a na pomoc dosáhnout!

Stravenky, finanční pomoc, pomoc s bydlením zprostředkovává Úřad práce. Daší přímá pomoc se následně děje již prostřednictvím kurátorů a další pracovníků měst, a ve velké míře prostřednictvím neziskových organizací. Zde lidé mohou získat přímou pomoc: šaty, potraviny, prostředí pro uspokojení základních lidských potřeb. Je zde například místo s vařičem k uvaření jídla, konvice k uvaření čaje. Dále prostředí pro hygienu - sprcha, ubytování. Samozřejmě pomoc si částečně hradí dotyčný, případně mu s hrazením pomůže stát (zde se pomoc hradí skrz již zmíněný úřad práce).

STRAVENKY

ZÁVISLOST

CO DĚLAT V KRIZOVÉ SITUACI?

Co můžeme hledat? U lidí hledáme peníze, u úřadů dlouhodobější pomoc s financemi, v sociálním zařízení ubytování. U sociálních pracovníků poradenství, radu co a kam teď.

Peníze a pomoc. Je třeba říci, že v poskytování pomoci je potřeba peněz, případně hmotného zabezpečení. Proč? Protože v případě, že při krizi ztratíte bydlení, potřebuje náhradní - a to není zadarmo. Věc se dá krátkodobě řešit hotelem a to je finančně vyčerpávající. Také bydlením u známého, takové bydlení ovšem vydrží jen krátce, zpravidla měsíc i tři. Přítel si možná neuvědomí, že za pomoc platí svým soukromím, a po dvou či třech konfliktech zjistíte, že tento způsob bydlení není to nejlepší řešení. Jde tak ovšem řešit situaci krátkodobě, proto doporučuji se dopředu domluvit na platbě nájmu, na tomto se podílejte, nedejte se odbýt.

Společenství a rada. Samotné ubytování však ještě není východiskem z této situace. Pokud jste sami, nenajdete ve vztazích potřebné vzory chování, rady. To, jak se ostatní vyrovnávají se situacemi, jak je řeší, vám mohou být signály, radou. Mohou ukazovat, proč a jak jste se do situace dostali. Ukazují, jak se v současné situaci chovat a jak nakládat s tím, že mám sám problém. Pokud jsme sami, nenajdeme také potřebné nové vztahy. Tj. osoby, které vás vyslechnou, a kterým na oplátku můžete sdělit něco vy. Samo společenství lidí je povzbuzení pro vše. Prostředí, kde přijímáte pomoc, můžete nazvat zázemím. Jsou to zpravidla přátelé, ale naleznete je například i v Azylovém domě. I zde se lidé sdružují do kolektivu. Není divu, že se lidé bez domova sdružují do komunit i mimo obytné prostory.

Strava. Strava jako pomoc řeší krátkodobé potřeby. Je ovšem dlouhodobě potřebná. Často se ale můžeme setkávat s lidmi, kteří při řešení akutní kritické situace nemají chuť na jídlo. Hlad a touha se najíst může být známkou překonání krize člověka.

JAKÉ SITUACE MOHOU NASTAT?

Jsou situace dané, řekněme, přírodou. Mladý muž okolo 20 let začíná mít ve vztahu s rodiči problémy. Také jsi možná dívka, muž, opouštějící domovské zařízení. Tím nemáš moc na výběr. Na takovou situaci je ale třeba se dopředu co nejlépe připravit a tak nebo onak k tomu dojde. Příprava zde hraje primární roli. Pokud jsi se nepřipravila, budeš muset hledat pomoc v zařízení sociální pomoci, na úřadu práce.

Odchod od rodičů: oproti demokraticky stanovení role (postavení) žen se domnívám, že zde je rozdíl mezi muži a ženami. Muži jsou od přírody silnějští, mohou například "vyletět z hnízda" a hledat si vlastní bydlení, zatím co dcery zůstávají v otcovském domě. Samozřejmě nelze tyto rady vzít obecně na všechny situace. Jsou chlapci postižení, jsou dívky, kteří si rodičů neváží a jsou k nim hrubí. Každý by měl zvážit svou situaci.

I žena se může dostat na ulici. Je zde třeba zvážit důvody. Může se jednat o vlastní rozhodnutí, o nemoc (dotyčný není schopen se objektivně rozhodovat), i ekonomické problémy. Pokud jde o vystěhování, je vhodné také zvážit, zda to je situace oprávněná. Pokud je "na ulici" po rozhodnutí právního subjektu (exekuce, neprodloužení smlouvy od nájemce), je možné se obrátit na nejbližší zařízení pro ženy. Více informací v záložce Zařízení, útočiště. Jiná možnost je hledat útočiště u známých. Pokud se jedná o neoprávněnou situaci, je také možnost volat policii a vysvětlit to, že se domníváte, že jde o neoprávněnou situaci. Policie je schopná krizové situace řešit domluvou a přesměrovat problém k řešení na dotyčný Městský úřad. Pokud se jedná o nemoc, bude zřejmě nejvhodnější obrátit se na lékaře. Nemocnice mohou v tuto dobu pomoci dočasným útočištěm nemocné osobě. Také zde bývá k dispozici sociální pracovnice, která vám může pomoci.

Nebezpečné domácí násilí. V případě, kdy dochází k fyzickému útoku a jsou ohroženy ženy, nebo děti, je potřeba jednat. Po zvážení rizika se doporučuje volat policii, případně do situace zapojit sousedky. Policie je schopná vyloučit násilníka z bytu a věc předá příslušným orgánům k šetření. Pokud níže doporučuji neopouštět partnera, zde je rozdělení partnerů nutností. Pokud se snaha míjí účinkem, je možné se kontaktovat na krizové centru, existují krizová lůžka. Existují další doporučení (mít únikový plán, domluvit si dopředu ubytování u sousedů, mít peníze schované u sousedky, a jiné).

Pokud již nevím kudy kam, volím výčet možností. Hledám všechny možnosti, co mohu dělat. Pokud jsem jich nenalezl sedm a více, zřejmě jsem málo hledal. Každý nápad by se měl dobře zvážit, zdánlivě nesmyslná věc může přinést nečekaná řešení.

KDE NAJÍT POMOC S UBYTOVÁNÍM?

Pomoc s bydlením nabízí zejména subjekty Noclehárny, Denní centra, Azylové domy. Pro lidi závislé na alkoholu jsou to psychiatrie, další zařízení komunitního typu se specializovaným programem. Pro lidi, kteří problematiku bezdomovectví již z větší míry zvládli a vrací se do života, se nabízí tréninkové byty. Jedná se většině o nestátní zařízení či službu. Nabízejí nocleh, možnost pro přípravu stravy, místa pro hygienu, poradenství a pomoc při kontaktu s úřady a jiné služby. Je zde i možnost aktivit (dílny, nácvik dovedností, a jiné.) Všechny tyto zařízení jsou akreditované, měli by mít kompetence dotyčnému pomoci. O kompetentnost těchto zařízení se stará stát.

Jak jsem již zmínil, když lidé ztratí bydlení, pokračují v rezignaci nebo začíná boj. Pokud solidarita mezi lidmi funguje, někteří z těch, kteří přijdou o vlastní střechu, využijí bydlení u známých. Poté zůstávají venku, na nádražích, pokud to jde, přečkávají v restauraci při hrnku čaje. Využívají tunely, mosty odlehlých částí. Zde žijí samy i v komunitě. Někteří přijdou do zařízení hned, jiní když už opravdu nemají kam jít. Najít dočasné bydlení, nebo pomoc můžeš kliknutím na odkaz. Na mapce najdi svůj kraj. Funkce registru MPSV v roce 2024 ještě nebyla stabilní. Proto zkus hledat regionální seznamy. Například pro Moravsko-slezský kraj je to Krajská síť poskytovatelů sociálních služeb. V Jihočeském kraji je to zde. V jiných krajích to je podobně. Středočeský kraj, Plzešnký, a tak dále. Odkazy jsou platné k 19. 9. 2024. Zde najdi typ zařízení podle situace, města, a jiných indícií...

Jiný pohled … pokud jsi muž a jedná se jen o hádku, nemusíš - z bytu neodcházej. Jak mnoho je nesezdaných partnerství. Přesto že je mnoho problémů, dají se řešit. Je pravda, že by se všechny měli řešit včas. Setkal jsem se i s případem, kdy šlo o hádku partnerů. Pomohlo jednoduché doporučení k návratu. Ani první manželská krize není důvod k odchodu. Samozřejmě zde platí, věci by měli řešit oba a svobodně se rozhodnout. Svobodná vůle a rozhodnutí obou by mělo věc uzavřít. Možná nevíš, že jsou kolem instituce, které ti mohou ve vztahu pomoci. Například manželská poradna. Nezapomínej také na přátele. Tak či onak, je třeba si uvědomit, že jestliže opustíš své místo pod jakýmikoliv okolnostmi, tvůj návrat zpátky může být těžší, nebo nebude možný.

NÁSTUP DO ZAŘÍZENÍ

ZÁVĚREM

Neřekl jsem, že tyto dovednosti nás na 100 procent předurčují k tomu, že se nestaneme bezdomovci. A také, že když bezdomovci jsme, že nejsme bezdomovectvím ohrožení. Neřekl jsem, že když jsem člověk bez domova, že jsem horším člověkem. Vůbec to, že ekonomická stabilita nás zajistí. To, že někdo žije mezi bezdomovci, nemusí vypovídat o tom, jak bude jeho život vypadat dál.
To, co budu udávat dále patří jen k jedné teorii, které sám věřím. JE TO ŽIVOT Z VÍRY. Věřím totiž tomu, že stále platí přísloví starých lidí, vychovaných ve válce: "Modli se a pracuj, pán bůh ti pomůže." Za prvé se v něm zmiňuje víra, za druhé práce. Práci člověk bez domova většinou nemá, a není schopen zpočátku nějakou dobu pracovat. Mám ale za to, že i pracující člověk se může stát bezdomovcem, a máš-li víru, máš určitou výhodu. Pokud ne, VÍRU JE MOŽNÉ ZÍSKAT a zpravidla je k tomu v této situaci člověk blízko. Víra je důležitá, rozhoduje o naší motivaci, lze ji budovat v zátěžových situacích i bez nich. Není závislá na okolnostech. Jak může vzniknout víra, která dá nový směr? Tato víra vychází z příchodu Ježíše Krista na tuto zem. Bible jako jistý dokument a Duch svatý hovoří oběti Ježíše, která je schopna tvé osobě pomoci. S touto skutečností na zem "údajně" přišlo boží království pro toho, kdo tomu věří. Říká, lidé chudí získají duchovní bohatství a utištění získají vysvobození. Je jedna z teorií, je to moje rada. I sociální práce má své teorie. Máš možnost je využít. Teorií sociální práce je mnoho, říkají vesměs … zvyšuj svoje kompetence, najdi sílu ke změně v sobě, odborník ti pomůže zvýšit tvé kompetence. Bible hovoří prostě o odpuštění skrze Ježíše Krista a o vztahu s ním. Je tu pro ty, kdo nemají na to hledat sílu sami v sobě. V t o m t o č l á n k u j e v í c e p ř í b ě h ů . Píši to zde proto, neboť vím o lidech vyprávějících, že milost je možné získat, jim změnila život. Pár lidí znám osobně. Pokud jsi na pochybách, a potřebuješ inspiraci, zkus modlitbu. Říká se: "Blaze je chudým v duchu, neboť jejich je království nebeské." Neuvažuj proto příliš složitě. Čti i příběh Ježíše Krista, přemýšlej o tom, co řekl. Co ti mám říci více?

V závěru jsem uvedl, co považuji za důležité. Nezbývá se než rozloučit. Přeji vám další dobro, a tolik milosti, kolik jsem mohl přijmout i já. Autor

O AUTOROVI

Tento blog jsem založil kolem roku 2014. K tomu mne vedly zkušenosti práce s lidmi bez domova a hlavně asi sebevědomí. Pomohly mne informace ze studia Vyšší odborné školy Ostrava. Potřeboval jsem ventilovat práci, a zdálo se, že o lidech bez domova se tak málo ví. Co mohu dále o sobě říci? Narodil jsem se v původním "východočeském kraji" v Chrudimi. Po vychození ZŠ jsem se vyučil na SOUE Přelouč, SOŠ podnikání v Pardubicích, SZŠ v Krnově, VOŠ v Ostravě. Pracoval jako programátor, policista, doručovatel, opravář, v sociálních službách, také v mezidobí půl roku na úřadu práce.

Své připomínky můžete psát přes kontaktní formulář. Zde můžete také zažádat o vlastní emailovou adresu, případně subdoménu. Případně pomoci s vytvářením stránek. Pakli budeš na těchto stránkách pociťovat nepravost, hřích, nebo třeba špatné věci, piš ... cítím se být zodpovědný. Motto: tlak veřejnosti, voda na jeho mlejn. Pokud se ti dostane odpovědi, bude fajn. Pokud ani po kontaktu na mne se ti odpovědi nedostane, podej tu svou žádost k Bohu, případně piš na stránky.

NĚKTERÉ DALŠÍ ODKAZY